David Matásek
Dana Batulková
Jan Šťastný
Herec Jan Šťastný se narodil v roce 1965 ve Zlíně. Na televizních obrazovkách se objevoval už od dětství, například v seriálu Jedno malé sídlisko (1978) nebo v pohádce Za humny je drak (1982). Herectví vystudoval na pražské DAMU, po studiích pak vystupoval na prknech Národního divadla. V roce 1992 přijal angažmá v Divadle na Vinohradech, kde působí dodnes.
Jana Šťastného proslavily především seriály. První velkou roli získal v seriálu Rodáci, známý je také kvůli svým rolím v seriálech Život na Zámku či Zdivočelá země. Velkou popularitu se mu podařilo získat díky seriálům Pojišťovna Štěstí a Ordinace v Růžové zahradě. Zahrál si i v oceňovaném Vyprávěj, objevil se také v divácky oblíbeném Labyrintu (2017) a mnoha dalších. V současné době jste ho mohli vidět v seriálech Krejzovi a Slunečná.
Co se filmografie týče, diváci jej mohli vidět v legendárním snímku Je třeba zabít Sekala či komediálním snímku Václav a v celé řadě televizních filmů.
Honza se také aktivně věnuje moderování, rozhlasové tvorbě, audioknihám a dabingu, přičemž několikrát propůjčil hlas takovým hvězdám jako je Antonio Banderas nebo Mel Gibson, jeho typický sametový hlas mohou diváci zaslechnout i v četných zahraničních seriálech.
Václav Vašák
Narodil se v Humpolci, po maturitě na SOU v Pelhřimově studoval na brněnské JAMU. Jeho první angažmá bylo v Národním divadle v Brně, kde strávil takřka jedenáct sezon. V roce 2010 se dostal do širší nominace na Cenu Thálie za ztvárnění Jiřího Voskovce v inscenaci Korespondence V+W. V roce 2011 pak přešel do pražského Divadla na Vinohradech a od sezony 2015/16 je stálým členem Divadla Na zábradlí. V současné době ho můžete vidět v představení Discoland, Freudovo pozdní odpoledne, Kleopatra, Europeana, Mýcení, Korespondence V+W a jiných.
Hostoval například v Divadle Ungelt, Meet Factory, Divadle Letí nebo ve Stavovském divadle. Kromě divadelního herectví účinkuje také ve filmu a televizních seriálech.
Tomáš Dastlík
Marek Němec
Petr Buchta
Petr Buchta se narodil roku 1985 v Karviné. Po absolvování studia na Janáčkově konzervatoři v Ostravě působil čtyři sezóny v Těšínském divadle. V roce 2010 se stěhuje do Prahy, za což je rád dodnes.
V letech 2014-2016 byl v angažmá v Kladenském divadle. Od roku 2016-2022 byl v angažmá pražského Švandova divadla.
Společně s divadlem se také věnuje filmové a televizní tvorbě.
Největší příležitostí zatím byla role Peterise Pjatkovse v loty
|
|
Filip Kaňkovský
Filip Kaňkovský se narodil 1. 5. 1985 v Praze.
Marek Adamczyk
Po letech zanedbávání školních povinností na Gymnáziu Oty Pavla v Radotíně usoudil, že mu prospěje, když nebude mít při studiu možnost tolik sedět, a nastoupil na Divadelní akademii jako posluchač oboru činoherní herectví. Pod pedagogickým vedením Ladislava Mrkvičky, Jany Hlaváčové a Jana Šťastného školu absolvoval mimo jiné rolí barona Tuzenbacha v Čechovových Třech sestrách nebo Toffola Mrťafy v Goldoniho Poprasku na Laguně. Během studií také natočil svůj první celovečerní film Lidice, kde ztvárnil postavu Václava Fialy.
Po půlročním intermezzu, které strávil na stáži na londýnské Rose Bruford College, nastoupil do angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Po pěti sezonách pak přijal nabídku angažmá v divadle Na Vinohradech, kde působí i v současnosti.
Je také vyhledávaným filmovým a seriálovým hercem. Kromě již zmíněných Lidic ztvárnil například ústřední postavu Pavla v dramatu Dana Wlodarczyka Zloději zelených koní nebo jednoho ze svérázných členů dabingového studia Zero v komediálním seriálu Dabing street režiséra Petra Zelenky.
O svých zájmech příliš nemluví, ale v zásadě je rád vždy, když může dělat něco zajímavého, ať už se učí surfovat na portugalském pobřeží, hraje si na chataře na samotě v posázaví nebo vysvětluje u piva kamarádům, že pravda a ctnost jsou křehké pojmy, o které je třeba aktivně pečovat, jinak se jejich význam časem vyprázdní.
Aleš Bílík
Herec Aleš Bílík (1989) je absolventem činoherního herectví na DAMU. Už během studia na DAMU se zapojil do pohybového projektu Adély Laštovkové Stodolové a tvůrčí skupiny SKUTR s názvem Muži a hostoval například v Národním divadle a Městském divadle v Mladé Boleslavi. Roku 2013 nastoupil do angažmá činohry Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, kde setrval do roku 2015. Poté se vrátil zpět do rodné Prahy na volnou nohu, což mu dalo větší prostor věnovat se práci před kamerou. Později nastoupil do angažmá v Městských divadlech pražských, kde působí dodnes. Zde je k vidění v řadě inscenací jako například Idiot, Evžen Oněgin, Noc bláznů, Čapek nebo Želary. Dále hostuje v Divadle Kalich a hraje v rámci Letních Shakespearovských slavností v představeních Komedie omylů a Zimní pohádka.
Aleš Bílík dostal první větší filmovou hereckou příležitost v televizním filmu Piknik (H. Bočan, 2014), v roce 2016 si zahrál prince v ústřední dvojci pohádky Řachanda a o rok později se objevil v minisérii ČT s názvem Spravedlnost (P. Bebjak, 2017), nebo v sérii Bohéma (R. Sedláček, 2017). Jeho poslední velkou filmovou rolí je rytíř Szimko ve snímku Václava Kadrnky Křižáček. Film získal křišťálový globus za nejlepší film na 52. ročníku KVIFF.
Aleš Bílík se věnuje také rozhlasové činnosti, a moderování.
Jan Řezníček
Jakub Koudela
Herec Jakub Koudela se narodil v roce 1992 v Příbrami a v roce 2016 dokončil studium na DAMU.
Je zakládajícím členem pražského souboru Spektákl. V roce 2015 nastoupil do angažmá v Městském divadle v Mostě, kde působil dva a půl roku. Po dvou letech na volné noze nastoupil v roce 2019 na částečný úvazek do Jihočeského divadla, kde jej můžete vidět v inscenacích Hamlet, Perplex, Společenstvo vlastníků, Beckham. Dále jej můžete vidět v inscenaci Edvard II. Kterou nazkoušel pod souborem Depresivní děti touží po penězích. Jakub je také principálem divadelního spolku Šprajc, kde zprodukoval dvě edukativní představení pro studenty a úspěšné představení Pivo.
Na televizních obrazovkách jste Jakuba mohli vidět ve filmu Oběť (M. Blaško, 2022) nebo Jak přežít svého muže (R. Merkner, 2023). Dále hraje v seriálech Sedm schodů k moci, Call my Agent, Na vlnách Jadranu, Specialisté, Policie Modrava. Za zmínku stojí i několik studentských filmů jako Lesapán, Vězení, Máme to? nebo Na Kocourku. Dalším počinem na kterém se podílel i jako scénárista, pomocný režisér a herecký poradce je amatérský film Prach a broky.
Jakub kromě české tvorby již dostal hereckou příležitost i v zahraničních projektech např.
v dokumentárním seriálu evropského formátu Clash of Futures (Jan Peter, Frédéric Goupil, 2017), americkém seriálu Genius nebo Legends II (David Semmel, USA, 2016), německém TV seriálu Die Dasslers (Philipp Stennert, Cyrill Boss, 2015) a filmu the The Zookeeper’s Wife (Nicki Cairo, USA, 2016). Účinkoval také v německém studentském filmu v režii Felixe Ahrense z roku 2015 Am Ende der Wald, který roku 2016 získal Ocenění stříbrného Oskara v LA za zahraniční studentský film.
Kromě divadla a televize se Jakub věnuje i dabingu a namlouvání audioknih. Nadaboval již několik seriálů pro ČT. Pro Studio Virtual pak propůjčil svůj hlas vedlejším postavám z filmu Cinderella (Z. Štěpán, 2015). Pro společnost Albi namluvil několik knih : Hravá čísla, Zpívánky, Parta pac, Lidové říkanky a další.
Jakuba jste mimo jiné mohli spatřit také v reklamách v ČR a Francii.
Aktivně ovládá anglický jazyk, pasivně němčinu a italštinu.
Mezi jeho záliby patří jízda na koni, cestování, sport a posilování, larp a historie. Je také nadšený barista, absolvoval kurz relaxační masáže a je vůdce malého plavidla a to jak na moři tak na řece. Ve volných chvílích rád píše scénáře.
„Miluji příběhy a lidi, co je umí vyprávět. Rád je poslouchám a nechávám volný prostor své fantazii, aby je dokreslila do patřičných absurdit. No a tyto absurdity pak sepisuji. Dále mám rád cestování, poznávání cizích kultur a historie. Můj velký sen je mít dodávku, kterou bych přestavil na obytný van a s ním pak procestoval celou Evropu. Bez konkrétního cíle bych prostě jen jel a poznával svět.
Voicereel Jakuba Koudely:
Adam Ernest
Herec, textař a scénárista Adam Ernest se narodil v Praze. Po maturitě na gymnáziu nastoupil na DAMU, obor činoherní herectví. Během studia obdržel cenu Jiřího Adamíry za mimořádné tvůrčí úspěchy v průběhu studia, následně nastoupil do angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Zde působil od roku 2016 – do roku 2023 a kromě mnoha divadelních rolí se angažoval i jako režisér a autor – jeho prvotinou byla inscenace Černá sanitka, která vznikla ve spolupráci s Člověkem v tísni jako program pro děti z vyloučených lokalit. V říjnu 2024 pak premieroval svou další autorskou inscenaci A vybuchla Setuza.
V rámci seriálové tvorby na sebe poprvé upozornil v seriálu Mordparta, následovaly úspěšné Kukačky nebo seriál Hvězdy nad hlavou, Na vlnách Jadranu či Bodyguardi. První zásadní filmovou rolí pak je Pája Poulíček v kultovní komedii Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre režiséra M. Pohla (Řezník), Milan Paumer v Bratrech režiséra Tomáše Mašína a hlavní role „Adama“ ve snímku Jedna noc Davida Laňky, na němž spolupracoval i jako autor všech písňových textů.
A co o sobě říká?
„Pro někoho odnikud se každý pohyb stává návratem, poněvadž nic nás k sobě nepřitahuje tak silně jako prázdno.“ (O. Tokarczuková)
Radek Melša
Radek Melša se narodil v Ostravě. Již v útlém věku navštěvoval základní uměleckou školu Sologubova, která jej skrz úspěch na pěvecké soutěži dostala až k přestupu z víceletého gymnázia na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Po absolvování jej přijali na JAMU, kde v roce 2020 ukončil studium činoherního herectví. Už během studia na konzervatoři začal hostovat v Národním divadle Moravskoslezském, kde krom jiných rolí ztvárnil kupříkladu roli Romea v inscenaci Romeo a Julie, poselství lásky či roli Kleanta v inscenaci Harpagon je lakomec.
První zkušenosti před kamerou přišly se studentskými filmy pro UTB, FAMU a FAMU International. Debutovou větší roli získal v hraném dokumentu České televize Rozsudek. Posléze se objevil v epizodních rolích (Strážmistr Topinka, Ulice, Specialisté, Střídavá péče), taktéž několikrát účinkoval v reklamách – například pro Mentos, Opavia, Zonky, Česká spořitelna, Müller Mix, Vodafone či Kooperativa. Mezi jeho největší projekty patří pohádka Největší dar, kde Radek ztvárnil jednu z ústředních rolí a seriály Co ste Hasiči, Anatomie života či 1. Mise, ve kterých rovněž účinkoval v zásadnějších charakterech. Miluje hudbu, ostatně zpívá v různorodých hudebních projektech a v minulosti se též zabýval historickým šermem.
Petr Uhlík
Petr Uhlík pochází z Uherského Hradiště, kde se roku 1999 narodil. V sedmi letech začal hrát na housle. Následně se stal členem Dismanova rozhlasového dětského souboru a v 15 letech byl přijat na Pražskou konzervatoř. Během studia účinkoval ve filmech Jan Hus a Po strništi bos.
V maturitním ročníku hrál v inscenaci Člověku nad tím rozum i čurák zůstává stát podle básní Ivana Martina v režii Jiřího Pokorného v pražském Divadle X10.
Od září 2018 byl v angažmá v Divadle pod Palmovkou. Od začátku 48. sezóny byl Petr Uhlík čtyři roky členem souboru Činoherního studia v Ústí nad Labem. Během angažmá spolupracoval například s Divadelní společností Masopust a se souborem 11:55. Nyní můžeme Petra vidět v MeetFactory v inscenaci Obyčejná žena.
Na obrazovkách ho nyní můžete vidět v minisériích Adikts a Metoda Markovič: Hojer nebo Ulici.
Zahrál si též v seriálu na i-Vysílání Pět let a ve filmu Denise Šafaříka O malých věcech a filmu Bratři.
Věnuje se zpěvu, hře na housle a kytaru, divadelní režii a boxu.
Je držitelem Českého lva za rok 2024 v kategorii vedlejší role v seriálu za Metodu Markovič: Hojer.
Jaromíra Mílová
Herečka Jaromíra Mílová se narodila v roce 1961 ve Varnsdorfu.
V roce 1982 vystudovala Státní konzervatoř v Ostravě pod vedením P. Matouška. Její herecké začátky jsou spojeny s divadlem Ha-divadlo v Prostějově (1980 – 1982) a Západočeským divadlem v Chebu (1982 – 1986). Za roli Alenky v adaptaci pohádky Alenka v říši za zrcadlem (r. F. Hromada) od Lewise Carolla získala v roce 1986 Cenu Zdeňka Hofbauera za ženský herecký výkon.
Jaromíra pokračovala v Činoherním studiu Ústí nad Labem (1986-87) a Divadle pracujících Most (1987-2004). Od roku 1994 konečně přišla na řadu i pražská divadla v čele s Národním divadlem, jehož členkou byla až do roku 2016. Ze starších kusů jmenujme např. Rok na vsi, Antonius a Kleopatra, Idiot, Prvotřídní ženy, Prospaný život, Zkrocení zlé ženy, Sluha dvou pánů a mnoho dalších. Nyní je členkou Městského divadla Kladno, kde Vás překvapí například rolí rozverné managerky Jeanette.
Jaromíra je k vidění též na Zbraslavi v každoročním velikonočním představení Lidové pašije v roli Anděla.
Jaromíra Mílová však nezahálí ani na filmovém poli. Má za sebou četnou řádku rolí. Jmenujme např. filmy Praho, má lásko (povídka Panorama) (M. Černá, 2012), Kráska v nesnázích (J. Hřebejk, 2006), Zapomenuté světlo (V. Michálek, 1996). Za film Báječní muži s klikou (rež. J. Menzel) obdržela v roce 1980 na mezinárodním filmovém festivalu Festival International du Films de Comédie ve Vevey pořádaném Oonou Chaplinovou cenu za ženský herecký výkon. Jaromíra spolupracuje i se zahraničními školami. V roce 2016 získal německý studentský film Am Ende der Wald, kde hraje Jaromíra roli matky české rodiny, stříbrného Oskara v kategorii zahraničních hraných filmů.
Ještě častěji než ve filmu můžeme Jaromíru na televizních obrazovkách vídat prostřednictvím seriálů. Z těch nejaktuálnějších jmenujme např. Zločin v Polné v roli matky Hilsnerové (V. Polesný, 2015), Vraždy v kruhu (epizoda Kamarád v nouzi) (I. Pokorný, 2015), Kriminálka Anděl (I. Pokorný, 2014), Život a doba soudce A.K. (epizoda Kněz) (R. Sedláček, 2014), dále pak např. Hraběnky (J. Brabec, 2007), Dobrá čtvrť (K. Smyczek, 2005), Zdivočelá země (H. Bočan, 1997) a mnoho dalších, pro pamětníky vzpomeňme možná ještě Přátele zeleného údolí (K. Mudra, 1980).
Jaromíra pomáhá v herecké kariéře i dalším mladým talentům. Od roku 2011 vyučuje herectví na VOŠ herecké v Praze, v letech 2009 – 2011 působila jako pedagog na Pražské konzervatoři.
Ve volném čase ráda plave, jezdí na kole, běhá a bruslí. Mezi její koníčky však patří i čistě kulturní činnosti jako je vážná hudba, malířství, hra na kytaru či četba.
Jaromíra hovoří velmi dobře německy. Ukázka z Malého prince zde:
Vojtěch Franců
Vojtěch Franců se narodil 21. září 2001 v Turnově.
Vyrůstal v malé vesnici v severních Čechách, která mu v Praze často chybí.
V roce 2021 dokončil turnovské gymnázium, které studoval dálkově společně s herectvím na brněnské konzervatoři. Hned po maturitě nastoupil na DAMU do ročníku Milana Schejbala studovat herectví činoherního divadla.
Divadlu se věnuje od pěti let, se spolužáky působí ve studentském uskupení NOTDIS. V Praze jej můžete vidět v Divadle Vila Štvanice, kde hraje s divadelním souborem Geisslers Hofcomoedianten.
Před kamerou se poprvé objevil v seriálech Alenka v říši gifů a TBH, který je možné shlédnout na iVysílání České televize.
Ve volném čase ho baví hudba, historie a cizí jazyky a náhodné a spontánní cestování po Evropě.
Byl vyhlášen Talentem roku 2024 v rámci Cen divadelní kritiky, stejně tak byl v širším výběru nominovaných na Cenu Thálie roku 2022 v kategorii herců.
Maximilián Dolanský
Maximilián Dolanský se narodil 22.8. 2005 v Praze
Maximilián je stálém studentem střední školy. Studuje Pražskou Konzervatoř obor herectví. V roce 2025 ho čeká zkouška dospělosti !
Divadelní a filmové praxi se dostal až na konzervatoři. I když stále studuje už teď ho můžete vidět hostovat na pěti pražských scénách (Divadlo Archa, Divadlo v Celetné, Jatka 78….)
Před kamerou se Jako epizodní role v různých českých seriál (Stíny v mlze , Specialisté, Odznak Vysočina…)
A v lednu roku 2025 se můžete těšit na seriál a limity od Česká televize
Ve volném čase ho baví kamarádi, příroda, rodina.
Alena Štréblová
Začátky herecké kariéry Aleny Štréblové jsou spjaty s amatérským A-studiem Rubín. Již během studií na DAMU Alena Štréblová hostovala ve Studiu Ypsilon a spolupracovala s divadlem Sklep. Později se přidalo hostování v Divadle Na zábradlí. Postupně vystřídala několik angažmá (Divadlo Komedie, Divadlo Rokoko, Městské divadlo Kladno, Národní divadlo).
Nyní je na volné noze a vidět ji můžete v Národním divadle (Pýcha a předstudek, Mnoho povyku pro nic, Hordubal), ve Švandově divadle na Smíchově (A. Karenina) a A Studiu Rubín (Sween Home Malá Strana).
Za roli Iriny Arkadinové v inscenaci Racek (Daniel Špinar) získala Cenu Českého divadla 2011 za nejlepší ženskou roli.
Z celovečerních filmů, které Alena Štréblová doposud natočila, stojí zejména za zmínku film David mladého začínajícího režiséra J. Těšitele, který měl svou premiéru na posledním Karlovarském festivalu a získal mnoho ocenění na zahraničních festivalech. Alena sama začínala např. ve filmech J. Smyczka Proč? nebo Nemocný bílý slon… Dále byla k vidění ve filmu Rozmarná (M.Hrůza), Cesta z města (T.Vorel), v poslední době ve filmech Hodinový manžel (T.Svoboda) nebo Padesátka (V.Kotek). Alena hojně účinkuje také v seriálech. Z nejaktuálnějších jmenujme alespoň Duch (2023), Odznak Vysočina (2023), Ulice (2019-doposud), Dáma a král (2018), Specialisté (2018), Štafl (2017), Zločin v Polné (V. Polesný, 2015),Vraždy v kruhu (I. Pokorný, 2015), Nevinné lži II. (B. Sláma, 2014), Policie Modrava (J. Soukup, 2014), Vraždy 1. oddělení (D. Wlodarczyk, 2013).
Významnou roli hrála též v československém seriálu Odsouzené (Odsúdené, R. Šveda, P. Bebjak, 2009) z prostředí ženského vězení, kde hrála postavu Lešky, odsouzené farmaceutičky.
Alena Štréblová předávala svůj herecký um a zkušenosti nejen z jeviště, ale také za katedrou. V letech 2001-2003 vedla kurz Základy herectví (obor arteterapie) pro dálkové studium při FF UK – Brno a v letech 2008, 2009, 2013 a 2014 divadelní dílny Dramasteria (kurz činohry).
Alena mluví anglicky a rusky.
Lenka Vlasáková
Petra Bučková
Herečka s divokým naturelem. Má široký areál rozšíření. Od savan ztřeštěnosti, přes pichlavou satiru mírného pásma až po tajgu tragiky. K jejímu vyhynutí přispívá stálost a jediná škatulka, do které ji můžete lapit, je fotopast.
Když vyrostla v Táboře do výšky 174 centimetrů, řekla si, že to stačí, utrhla své slovensko-maďarské kořeny a v sedmnácti odešla z domu. Na JAMU ji vzali hned napoprvé, přestože se málem nevešla do dveří. Během prvního semestru ze sebe vyzpívala 10 kilo a díky akrobacii, baletu a karate prošla metamorfózou do podoby, jak ji známe dnes.
Má potápěčský kurz PADI a nebojí se jít do hloubky ani v kůži silných postav. V minisérii Jitřní záře získala hlavní roli a do postavy matky se ponořila i ve webovém thrilleru #martyisdead. Ten se stal v roce 2020 prvním českých seriálem, který vyhrál prestižní mezinárodní cenu Emmy. Na obrazovku se ale výrazně otiskly i její vedlejší postavy ze seriálu Ochránce a filmu Uzly a pomeranče.
S kaskadéry trénuje CQB a střelbu, aby mohla zabíjet a zasahovat v českých kriminálkách, jako jsou Hlava Medúzy, Vraždy v kruhu, Polda, Specialisté nebo Šéfka. A s chutí se sklouzla po mýdle soap opery Ordinace v růžové zahradě.
Doma je v Praze a za muže má Rakušana. Komunikační bariéry jsou jí ale cizí. V puse má hned několik jazyků a často je vyplazuje ve filmech a seriálech zahraniční produkce. Ten anglický v Haunted (Netflix), Carnival Row (Amazon) nebo v The Wheel of Time. Američané ji nejčastěji obsazují do židovských hrdinek temných časů 2. světové války. Německy si zahrála v Decision Game (Amazon) a Home Is Here a její francouzština zazněla v seriálu Totems (Amazon).
Po absolutoriu JAMU prošla několika angažmá. Od Bezručů, přes HaDivadlo až po Husu na provázku, aby se nakonec chytla Havlova balkonu v Divadle Na zábradlí. Tam nyní perlí v inscenaci Ingmara Bergmana Persony v roli Marianne. Průpravu však získala v klasice všech klasik. Má za sebou hlavní roli jako Macbeth, představení Othello v anglickém originále a Višňový sad. Za představení Zlatá šedesátá aneb Deník Pavla Juráčka získala cenu Alfréda Radoka a protože miluje přesah, hrála ve Zběsilosti v srdci podle Davida Lynche a v punkovém kabaretu Psychóza ve 4:48. Jednou za čas naskočí na létající cirkus Listování Lukáše Hejlíka.
Její srdcovou záležitostí je audio tvorba. Mikrofon totiž člověk neošálí. Hraje v rozhlasových hrách a četbách na pokračování. Její hlas zazněl v románu Milenec Lady Chatterleyové (D. H. Lawrence), v novele Do tmy (Anna Bolavá) a v povídkách Noční učitelky (S. Anderson). Dvakrát byla nominována na nejlepší herečku v anketě Neviditelný herec.
Na první pohled je Petra Bučková femme fatale střihu Evy Green. Umí být ale taky pěkná zrůda. V Listování se v mžiku přesmykne z uřvaného fracka do úlisného baliče nevinných dívek. A přestože má v sobě divokost, hravě ji zkrotí do škrobené učitelky vlastivědy.
Její hlavní pracovní metodou je totiž empatie. Umí se naladit na frekvenci ostatních a buňky v těle se jí přeskupují podle toho, co si obleče. Jenom díky tomu mohla dvanáct let působit jako Zdravotní klaun. Tam se totiž bez citlivé DNA (Dokážu Navnímat Atmosféru) neobejdete.
OCENĚNÍ: cena Emmy 2020, v kategorii krátkometrážních seriálů za seriál #martyisdead
Voicereely:
Četba na pokračování
Reklamní ukázka
Marie Štípková
Herečka Marie Štípková absolvovala na DAMU v roce 2010. V průběhu studia získala Cenu Jiřího Adamíry a Cenu Valtra Tauba.
Její první filmovou rolí byla produkční Martina z filmu Chyťte doktora (2007, r. M. Dolenský). Dále jste ji mohli spatřit např. ve filmech Anglické jahody (V. Drha, 2008), Cesta do lesa (T. Vorel, 2012) a 8 hlav šílenství (M. Nováková, 2016) a ve filmu Nabarvené ptáče (V. Marhoul, 2019).
Marie Štípková se však věnuje zejména divadlu. V letech 2010-2013 byla na volné noze a hostovala například na Nové scéně Národního divadla, v Divadle Minor, v Divadle Ponec, v A studiu Rubín nebo ve Švandově divadle. Spolupracovala také se soubory Geisslers Hofcomoedianten a BocaLocaLab. Od roku 2013 do roku 2016 byla v angažmá v Městském divadle Kladno, kde účinkovala v celé řadě představení, z těch nejzajímavějších je to například Jentl (režie: J. Nvota) a Brémská svoboda (režie: M. Františák). Za roli Géši Gottfriedové v poslední jmenované inscenaci získala širší nominaci na Cenu Thálie 2015.
Za tutéž roli Marie Štípková obdržela Cenu divadelní kritiky 2015 v kategorii ženský herecký výkon.
Od roku 2017 je v angažmá ve Švandově divadle v Praze. Hostuje také v Národním divadle, v La Fabrice, v A Studiu Rubín, v Divadle Minor a spolupracuje s divadelním souborem BodyVoiceBand. Od roku 2022 hraje v představení Marta na Letní scéně Musea Kampa.
Marie hraje na altsaxofon a ve volném čase se ráda věnuje józe, plave a jejím velkým koníčkem je poměrně netradičně čalounění. Také velmi ráda cestuje a kromě kultury miluje i přírodu a vodáctví.
Lucie Polišenská
Kristýna Kociánová
Herečka Kristýna Kociánová se narodila roku 1985 v Novém Jičíně.
Lenka Zahradnická
Herečka Lenka Zahradnická se narodila v Praze. Už od šesti let hrála, zpívala a tančila v divadelním spolku Radar, kde se objevuje dodnes.Po studiu na gymnáziu se rozhodla zkusit své štěstí na DAMU. Poté absolvovala obor činoherní herectví pod vedením .D. Ullrichové, J. Nebeského, E. Salzmannové a A. Švehlíka.
Od roku 2005 se začala Lenka Zahradnická objevovat v televizi. Největší popularitu jí přinesla role jemné Aleny “veverky” Veverkové v seriálu Ordinaci v růžové zahradě 2. O rok později se objevila ve filmu Vratné lahve. Mezi nejzajímavější role patří Lenka Fořtová ve Svatbách v Benátkách nebo Kateřina v Drahých sousedech.
Z divadelních rolí ráda vzpomíná na Grušenku z inscenace Bratři Karamazovi, kterou si zahrála ještě jako studentka DAMU v divadle Disk. Roku 2011 byla členkou uměleckého souboru Městskédo divadla v Kladně, kde ztvárnila několik zajímavých rolí např. v režii D. Špinara. Nyní působí na volné noze. Vidět ji můžete nepř. v divadlech MeetFactory, A studio Rubín, Divadlo Radar, Divadlo A. Dvořáka Příbram… Každé léto také hraje na Letních Shakespearovských slavnostech v Mnoho povyku pro nic.
Kristýna Leichtová
Kristýna Leichtová se narodila roku 1985 v Plzni.
V roce 2007 absolvovala Pražskou konzervatoř, hudebně-dramatický obor pod vedením Petry Špalkové a Ivana Řezáče.
Už v průběhu studií začala svou kariéru před kamerou. První filmovou zkušeností byly filmy Žralok v hlavě pod režií M. Procházkové a Účastníci zájezdu v režii J. Vejdělka.
Největší popularitu jí získala role Ivy, dcery Tomáše Pacovského, v seriálu Comeback (2008). Další divácky oblíbená byla role Denisy v seriálu Gympl s.r.o. (TV Nova) nebo role policistky Terezy v seriálu Cesty domů (TV Prima). Dále role Báry v seriálu Dokonalý svět a nedávná Klára Tréblová v seriálu Ohnivý kuře (FTV Prima).
Kromě filmových rolí např. ve filmech Intimity nebo Bastardi natočila i několik krátkých filmů, např. We shoot with love – Pro Elišku (režie Tomáš Bařina). Práci na zahraničním projetu si vyzkoušela poprvé ve filmu Child 44. V roce 2016 se zúčastnila taneční soutěže Stardance aneb když hvězdy tančí. Společně s tanečním partnerem Václavem Masarykem skončili na 5. místě. Ve stejném roce soutežila ve Francii o klíče od Pevnosti Boyard.
Kromě práce před kamerou se věnuje i dabingu, moderování, voiceoverům a nadále se herecky vzdělává. Účastnila se workshopu Nancy Bishop – Brian Caspe – Meisner Technique.
Ještě před započetím studia hrála v Pražském komorním divadle Innu v představení Zadržitelný vzestup Artura Uje (rež. D. Jařab). V průběhu studia konzervatoře působila v Národním divadle, divadle Na zábradlí a v muzikálech (Obraz Doriana Graye a Němcová) v divadle Ta Fantastika.
Po absolvování školy hrála ve Strašnickém divadle, Divadle Hybernia a jakožto plzeňská patriotka působila několik let i na Divadelním létě pod plzeňským nebem. Do roku 2016 byla stálou členkou divadla Komedie. Mezi její nejvýraznější role patřily role Mady v Kebabu, role Dory v Naše třída, Sára ve hře Divoké maso. V současné době ji můžete vidět v divadle Palace (P.R.S.A.), v ostravské Aréně jako Natašu ve Třech sestrách, v Divadelní společnosti Kamila Střihavky v divadle Metro v představení Tolik hlav. Za zmínku rozhodně stojí představení o generační výpovědi třicátnic s názvem NEVIM v režii V. Štěpánka v A studiu Rubín.
Od roku 2017 spolupracuje Kristýna s polským divadlem Teatr im. Jana Kochanowskiego v Opoli, kde hostuje ve hře Poslední zhasne. http://teatropole.pl/ostatni-gasi-swiatlo/
Zaslechnout jste ji mohli také v radiu, kde namluvila Deník FB matky.
Kristýna mluví anglicky a francouzsky.
Mezi její koníčky patří lindy hop – dobový street dance 30., 40. léta, pole dance a jóga, ráda jezdí na motorce a zpívá. Vlastní řidičský průkaz AM, A1, A2, B1, B.
Je matkou dcerky Dorotky a žije částečně v Praze a Ostravě.
Hlasová ukázka z Deníku FB matky:
Kristýna Ryška
Pochází z Rožnova pod Radhoštěm, kde od mala chodila do folklorních souborů a dalších kroužků, které přirozeně vyústily ve studium na Janáčkově konzervatoři v Ostravě obor hudebně-dramatický pod vedením Marie Logojdové. Láska k folkloru ji chytla natrvalo. Po studium nastoupila do angažmá Těšínského divadla, kde dostala velké herecké příležitosti (Maryša, Skřivánek, Slunce pro dva, Motýli) a také cenu ředitele divadla Karola Suzsky. V roce 2008 si ji z celoevropského castingu vybral německý režisér Veit Helmer do hlavní role filmu Absurdistan, který pak úspěšně brázdil světové filmové festivaly, včetně legendárního Sundance Roberta Redforda. Další práce na sebe plynule navazovala. V Česku byla díky tomuto filmu pozvána na konkurz do seriálu Ulice a pět let pak strávila ve společnosti postavy They Nekonečné. Po roce pendlování mezi Českým Těšínem a Prahou se do hlavního města nakonec přestěhovala. Hostovala v pražských divadlech, od alternativních scén, přes komerční zájezdovky až k Národnímu divadlu. Průběžně se objevuje v seriálech České televize i těch komerčních. Za nejvýraznější postavy považuje roli Ivety ve dvoudílném filmu České televize Metanol a roli Miluše v šestidílné minisérii Hbo Bez Vědomí. Diváci si ji však nejvíce spojí s Irenou ze seriálu Zlatá Labuť. Hraje na klavír, cimbál,flétnu, za nejlepší hudbu považuje tu od The Beatles, ráda jezdí do Itálie, miluje dorty,černý čaj, Valašsko, čte faktografickou literaturu, chtěla by si zahrát s Bradem Pittem, oblíbeným hercem je Belmondo a vždy se ráda podívá na filmy z dílny Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Mimo hereckou práci ji můžete potkat na Poetických večerech, s kterými objíždí republiku. V současné době žije v rodném Rožnově se svou rodinou.
Beáta Kaňoková
Beáta Kaňoková se narodila v Krnově. Po studiu kulturní dramaturgie vystudovala činoherní herectví na pražské DAMU.
Poté byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Nyní je od roku 2018-2019 v angažmá v Městských divadlech pražských, kde exceluje jako Ofélie v Hamletovi, nebo jako Zdena Salivarová v představení Honzlová. Hostuje ve Švandově divadle ve hře Pohřeb až zítra.
V televizi můžete Beátu vidět v seriálu Pan profesor nebo ve filmu Běžná selhání.
Kamila Trnková
Kamila Trnková se narodila v Praze. Je absolventkou DAMU a již za studií hrála v několika divadelních projektech v Divadle Spektákl Praha či Krytovém divadle Orfeus. Od roku 2017 působila v Divadle Pod Palmovkou, kde jste ji mohli vidět např. v inscenacích 294 statečných, inscenaci uznávaného polského režiséra J. Klaty – Faust, v Žítkovských bohyních či Pusť te Donnu k maturitě! Dále v inscenaci Skleněný zvěřinec (rež. V. Strnisko) agentury Harlekýn, kde hraje po boku Simony Stašové.
Z televizních obrazovek ji můžete znát jako nevidomou Martu ze seriálu Zlatá labuť, nebo charismatickou koncipientku Danielu v minisérii Případ Roubal v režii Terezy Kopáčové. Výraznou roli ztvárnila také v minisérii Pozadí událostí režiséra Jana Hřebejka, studentku Danielu.
„Kdyby byl svět českého filmu Kamily oblíbeným vývarem Pho, pak ona je tou nutnou chilli papričkou, která každé nové porci dodává šmrnc.“ (A. Ernest)
Vanda Chaloupková
Vanda Chaloupková vystudovala ostravskou konzervatoř, první divadelní zkušenosti získala v Národním divadle moravskoslezském, kde si zahrála například v režii Jana Mikuláška. Od dětských let se věnovala profesionálnímu tanci. Zahrála si ve filmu Ireny Pavláskové Fotograf, filmech Davida Vignera Božena, Abstinent, Občanská naděje a Mezi nimi. Jejím velkým úspěchem je role v americkém seriálu Haunted pro Netflix v režii Jana Pavlackého. V roce 2022 natočila film Láska hory přenáší a Prezidentka, kde si zahrála po boku Ani Geislerové. Účinkovala také v mnoha televizních seriálech a tuzemských i zahraničních reklamách.
Stala se stálým hostem hereckého souboru Divadla Na Fidlovačce. Hrála také v Divadle Bez Zábradlí, Hudebním divadle Karlín a divadle Komedie ve hře Lazarus, což je poslední dílo Davida Bowieho. Hostovala ve Stavovském divadle, kde si zahrála s divadelním spolkem Prague Shakespeare Company v anglojazyčných rolích, například Bianca (Othello) nebo Perdita (Zimní pohádka). Je stálým hostem Letní scény Musea Kampa, kde účinkuje v populárních biografických inscenacích Meda a Werich. Pro Divadlo X10 (Strašnické divadlo) napsala a narežírovala inscenaci Dávno dospělí, která se úspěšně hrála dvě sezony. Věnuje se také dabingu a práci pro rozhlas, příležitostně modelingu nebo pohybové spolupráci v menších inscenacích.
Sára Korbelová
OCENĚNÍ:
Cena Emmy 2020, v kategorii krátkometrážních seriálů za seriál #martyisdead
Cena za nejlepší seriálovou tvorbu 2023 na 55. ročníku filmového a televizního festivalu Otty Hofmana za seriál Sex O´Clock
Andrea Uhlík Berecková
Sára Lutovská
